Téma: Fender Precision Bass 1961
Tak si zase po letech napíšu jednu recenzi. Bude o Fender Precision Bass 1961.
Trocha historie
Tady bych se možná zastavil u malýho popisu vývoje precisionu jako takovýho. Všechno začlo v roce 1951, kdy Leo udělal první elektrickou basu, pojmenoval jí jako Precision (to jméno údajně kvůli ladění, kde každý políčko mělo přesnou vejšku tónu, narozdíl od fretless kontrabasu). Basu postupně vylepšoval, mimo jiné v roce 1955 jí pro větší komfort zkosil hrany, aby netlačila do břicha, do ruky. Hlavním matrošem pro tělo byl jasan, olší bylo jako šafránu (např. ta Stingova), pro krk výhradně javor, profilem alá baseballová pálka. V roce 1957 přišel úplně novej design preclu - pickguard sloužil i jako control plate, hlava se zvětšila z tele velikosti na klasickou konfekční, no a hlavně ze singl snímače se stal humbacker. Snad kvůli brumu, snad kvůli zvuku, to já nevim.
Sedmapadesátkový precly měly kovový pickguardy, krky stále výhradně celojavory, těla jasany, občas olše. Od roku šedesát (tedy s příchodem prvních jazzbassů) se toho dost změnilo, těla se dělaly v 90% z olše (údajně kvůli nedostupnosti lehkýho jasanu), materiálem pro výrobu hmatníku se stal palisandr, pickguard celoplast. Nu a právě do týhle epochy patří precl, kterej je předmětem recenze. Pak, v roce 1965 Leo svojí firmu prodal firmě CBS a věci se začaly trochu měnit (mimo jiné v roce 1968 se přesal používat nitrolak), ale to už je příběh pro jinej zimní večer. Pokud by někoho zajímalo něco konkrétnějšího, pod recenzí se rád pokusim odpovědět.
Rok, země původu
Podle čísla na neckplate 1961, na poťákách a krku 1960. USA.
Popis
Precl, olše, javor, palisandr, cca 3,4kg, co víc popisovat. Basa je, až na lak těla a pražce, originál.
Basa je vzhledově hodně podobná base, kterou používá Pino Palladino a tedy i z ní odvozenýmu modelu z dílen Fender Custom Shop. 
(to nejsem já)
Jak je vidět z fotek, basa už má zatraceně hodně za sebou, není snad omlácená, ale spíš ohraná. Sám po pár koncertech vidim, že každej šrám se na nitru podepisuje. Stačí si vzít trochu ostřejší pásek a na patinu je zaděláno, to určitě znaj všichni majitelé bas s nitrolakem. V tomhle konkrétním případě se jedná o refinish dle původní receptury, tedy bílej základ a nahoru odstín fiesta red. Šedesátkový basy ještě nedávno byly normální laciný jetý nástroje a jejich refinishe nebyly nic divnýho. Naopak to bylo dost pochopitelný, kdo by chtěl v roce 1971 basu starou pár let, a přitom totálně omlácenou a omšelou? Šup s ní do novýho laku.
Asi nejkrásnější je na base krk. Ten je celej původní, no a těch 54 let špíny, potu, hraní, kouře a bůhvíčeho dalšího se změnilo v úžasnej matnohladkej povrch, kterej se pod rukou chová naprosto perfektně, neklade vůbec žádnej odpor a člověk se na něm okamžitě cejtí jako doma. Hlava je omlácená jako čert. Hmatník je z brazilskýho palisandru (dneska hodně vzácný dřevo, jeho těžba je regulovaná), polohový značky jsou tzv. "clay dots", tedy z nějaký hlíny, pozdějc se přešlo k praktičtějšímu plastu. Krk je klasicky preclovsky širokej, oproti dnešním US Std je o poznání mělčí a plošší zezadu. Na krk i neckplate se zezadu podepsal něajkej pán Roy, bůhví kde mu je konec.
Hardvér je klasika poniklovaná, rezatá a omšelá, cca to co známe z dnešních AmVint.
Hratelnost
Pokud má člověk rád široký precl krky a zná tyhle mělčí šedesátkový krky, tak bude rozhodně spokojenej, dohmat je krásně nízkej a mě osobně se na něj hraje perfektně.
Zvuk
Inu, precl přesně jak se dá očekávat. Mám na něm TI hlazenky, takže zvuk spíš kultivovanej, tak, jak ho známe z nahrávek motown, tmelivej a zároveň konkrétní v kapele, krásně zpívá v horních polohách a ve spodu má pěknou "texturu", není to zkrátka jen nekonkrétní hučící bas. Oproti 55 je o něco konkrétnější a naopak jasanová 76ka je průraznější a divočejší. Těžko ovšem srovnávat, musel bych mít na všech struny stejnýho typu. Ale pokud si pustíte nahrávky Pina s Mayerem, nebo Jamersona, ale i třeba Jet (s trsadlem), tak to je přesně ono. Podtrženo sečteno, nevim, jestli je to nejlíp hrající precl na světě, ale zvukově je to ten, kterej mám v ušich vytetovanej ze starejch desek a kterej pro mě tvoří etalon.
Hodnocení
Snažil jsem se basu neblahořečit, ale i tak je asi z mejch slov vidět, že mě rozhodně zaujala. Je to pro mě nejlepší precl, kterej jsem měl v ruce. Basa bez kompromisů, má jeden zvuk a tisíc příchutí (tónovka, poloha ruky, trsadlo.. jak je libo). Tady už se nabízí jen otázka, zda se vyplatí podobnou basu pořídit..?
1, Ne, nevyplatí. Je to drahý, stejnou službu vám udělá mexičan, US Std, American vintage, 70kovej precl. A milion jinejch preclů. Člověk se bojí takovou drahotu vozit na koncert, co když mi jí někdo ukradne? A co když tam něco praskne? Můžu se na takovou babku spolíhat? Nechci, díky, radši vezmu celou rodinu na leteckou dovolenou, poměr cena/výkon je uplně naprd.
2, Ano, vyplatí. Je něco speciálního na tom, vzít si do ruky basu, která zažila celou historii populární hudby, viděla tsíce barů, hospod a třeba taky ložnic, spousty basáků. Navíc perfektně hraje a je ultra pohodlná, lehká a krásná. No a proč se bát o basu za desítky tisíc, když každej den na silnici riskuju s autem za stovky tisíc? Narozdíl od něj ovšem basa každym rokem roste na ceně. A dělá mnohem víc radosti. A aby ležela doma v kufru? Pfff, kdyby mi někdo dal Porsche 911 z 60. let, tak s nim nebudu jezdit, protože se bojim? Je to o přístupu k věci, prioritách. A v jistým slova smyslu vášni.
