Fender Standard Jazz Bass , Mexiko , z let 91-92

Měl jsem mexiko, pár jsem jich potkal a jestli je to tvoje Mtd na podobné úrovni jako to mé tak si imho pohoršíš

Tak aby to bylo pestřejší , basa má napsaný MN1 a 6 číslic. Ale všude jsem vygooglil , že Fendery pro roky 91-92 z mexika mají MN1 a 5 číslic. Třeba zde to najdete http://www.vintagerocker.com/fender/serial_numbers.html . Tak já nevím , kde je chyba ?

Zkoušel jsem všechny možnosti : 102098 , MN102098 , MN1102098 a i bez písmen a tak , a nic .. že by fake fender ? 

Dobrý , tak to sedí .. Mm,leda si basu vyzkoušet,ikdyž tahle klasika - černá + bílej pick + palisandr hmatník se mi nelíbí .. pokud by hrála.. Navíc majitel mluvil o doplatku směrem ke mně , tak uvidím ..  Každopádně dík 

Ahoj, chtěl jsem se zeptat jestli tyhle Mexika mají vyfrézovanou díru pod pickvardem?
moc teda nerozumím na co se konkrétně ptáš,ale snímače mají vyfrézovanou díru a pod control platem je taky díra,ono by se to tam totiž jinak nevešlo,logicky

Vím že se to tady možná už řešilo, ale k čemu to tam dělaj? Pašovaní drog z mexika? 

a jestli myslíš ty dvě dury jedna v kapse krku a druhá na těle tak to bude asi díra na usazení do přípravku,asi

Mám Fender JB Mexiko ročník 2000-2001 je také z 99% z topolu a když jsem měnil snímače - jsou oba opravdu stejně dlouhý za originál Fender, tak jsem lehce upravoval vybraní pro snímače, ale není to nic zásadního, topol nebo olše ve zvuku rozdíl velký není.

Měl jsem JB MIM (černý), bezpražec z roku tuším 1998, "výhodná" koupě prakticky nového nástroje (12.500, pořizovačka tehdy cca 18.000), jel jsem si pro něj autobusem až do Prahy do oněch hudebnin. Přenesl jsem se přes to, že basa měla 2 silné vlky (tón G na E + klasika C na G), že s hlazenkami pořádně tvrdými to ani nemňouklo a bral jsem Prostě informace nula

Byl z topolu, podle mě nic extra kus, proto ho majitel prodal ještě zatepla. Časem jsem na něm vyměnil snímače, hraním se celkem rozehrál, byť vlk na géčku nezmizel nikdy. Nahrál jsem na něj i pár písniček ve studiu a zvukař a autor písní v jedné osobě si zvuk docela pochvaloval (do linky nic extra, na CD po úpravách zněl hezky).

Byl to velmi vybíravý nástroj, někde zněl bombovně (i na staré Vermoně), jinde totální tragédie (narozdíl od Hohnerky pádla, která hrála absolutně na všem).

Vědět tehdy, co vím dnes, asi bych ho přesvědčil k vyšším výkonům (0. pražec, usazení krku, ...).
Tak to byla má druhá bezpražcovka, relativně slušná, se svými mouchami, kterou jsem za pár let poslal do světa, někam k Českým Budějovicím za cca 11.500, krátce předtím jsem koupil Lišáka, za kterého jsem dal 12.500... (nicméně on byl taky v dost zanedbaném stavu, ale byla to pětka, neměl vlka, měl pevný futrál a nic jiného v hudebninách nebylo, to asi rozhodlo ).

Nebývalo to tak dříve

Hodně tomu pomohl známý, který kytary servisuje a u něj jsem se dozvěděl, že je dobré čas od času přitáhnout (velmi) povolené šrouby na krku, kobylce, vyměnit 0. pražec, ... Tehdy to byla zanedbaná basa, kde ani nešel doštelovat průhyb krku, protože matka byla nedostupná (není tam imbus) - pomohl tehdy trik s podložkou pod matku...

Takže takový odložený zanedbálek, který potřeboval dostat do formy. Ale téma je o JB MIM

A takhle vypadá MIJ:

Jasně, tohle má smysl reálně řešit jen když chce jazzbasák hrát jako Jaco, ale rozhodně to mojí důvěry ve fendří technologie nepřidá (proč to v Japonsku de a v US ne?), i když bych se na základě toho o koupi nerozhodoval.

Aneb proč je fagot lepší než hoboj? Protože déle hoří