Nejste přihlášen. Přihlaste se, nebo se zaregistrujte.
Baskytara.com » Baskytara » Tonova clona??
Chcete-li přispívat, musíte se přihlásit nebo projít procesem registrace.
Není tady nějakej fyzik, kterej by mi vysvětlil (laicky-naučněpopulárně 
) co se vlastně děje, když točím tou clonou? Páč to nefunguje jako normální výšková korekce.
Není tady nějakej fyzik, kterej by mi vysvětlil (laicky-naučněpopulárně wink ) co se vlastně děje, když točím tou clonou? Páč to nefunguje jako normální výšková korekce.
Nejsem teda fyzik, ale domnívám se, že je to jenom hi-cut; to znamená, že když je naplno, tak je zvuk bez úpravy, stahováním tónovky se zavírají výšky. Aktivka naproti tomu umí výšky (basy, středy) ořezávat i zvýrazňovat.
Není tady nějakej fyzik, kterej by mi vysvětlil (laicky-naučněpopulárně wink ) co se vlastně děje, když točím tou clonou? Páč to nefunguje jako normální výšková korekce.
No je tam takový potencimetr a takový kondenzátor, takže asi ten potenciometr pouští nějaké ty elektrony přes ten kondenzátor 
Mě by ještě zajímalo, proč když hraju přes aparát, tak tónová clona funguje pořádně, zatímco když hraju do počítače, tak je rozdíl mezi plnou clonou a clonou staženou prakticky neslyšitelný.
no když si zapojíš kondenzátor mezi zesilovač a reprák na jednom kabelu do serie, tak zjistíž že ten kondezátro filtruje spodní frekvence (propouští jen vysoké a nizké od určité frekvence tlumí). Cívka funguje naopak
A teď budu možná kecat ale myslím že to tak je.
Na tonové cloně je kondenzátor zapojený přes potenciometr a když dáš tonovou clonu naplno, tak se stane to, že propojíš napřímo kostru přes kondenzátor s fází. (připomenutí: kondenzátor propouští vyžší frekvence, nižší propouští výrazně méně). Takže vyžší frekvence pustíš do kostry, tím pádem se vyzkratují (zatlumí) a potenciometrm určuješ jak moc se ti zatlumí.
Ten poměr jak se ti moc zatlumí závïsí nejspíš na nastavní clony a na vstupní impedanci toho kam basu zapojuješ.
tady jsou vztahy pro výpočet hodnot součástek pro danou dělící frekvencí (fm): (ty jsou určitě správné)
L= R / (2 * pi * fm)
C= 1/ (2 * pi * fm * R)
ale nejsem si jistý co je pro tonovou clonu odpro R ?? kdo zjistí doloží dostane plus
U reproduktorové výhybky je to impedance reproduktoru.
no ale ještě bych poukázal na to že tonovka i přidá "minimálně sluchově se to tak zdá" basy, zatímco např. aktivka ubere jen vejšky ( viz. tao) a pak ještě dělá fender jakejsi greasbucket a to taky ovlivnuje jen vejšky a ne basy...ale je to pasivní prvek-bez napájení.
JA to robim takto...kupim si nove struny.... clonu stihnem....lebo to ma strasne kovovy zvuk..a cim su struny starsie tym pridavam:):)
Nevíte někdo, jak funguje aktivní tónová clona? Je to nakopnutý nějakým předzesem atd...? Nebo se tenhle pojem používá zbůhdarma pro pouhý ovládání výšek u aktivky?
Hehe, teď jsem se v noci trochu nudil a napadlo mě vyzkoušet si v jednom simulačním programu, jak asi funguje ta tónová clona v base jako v celku. Výstup baskytary jsem nahradil střídavým zdrojem (páč z basy leze střídavej signál). Samotnou tónovou clonu jsem měl z rezistoru 2kΩ a kondenzátoru 20nF. Při výpočtu mezní frekvence (fm=1/2*pi*R*C) mi vyšlo cca. 3987 Hz.
Když jsem si nasimuloval tón E (31Hz sinus - mluvíme pouze o zákl. kmitočtu, tu hodnotu jsem našel kdysi na fóru) při napětí 1V, změřil jsem hodnotu 3,9699 kHz. Při 2V 10,547 kHz, 3V 16,391 kHz, 0.9V 3,124kHz, 0,8V 2,094 kHz. V praxi by to znamenalo jinou mezní frekvenci (když si čím větší napětí nahradíme v praxi větším atttackem na struny, tak clona méně ořezává výšky).
Když jsem měnil frekvenci zdroje, tak se nic nezměnilo.
Závěr? Jestli jsem měřil tu simulaci správně, tak očekávaně fungující tónovou clonu nelze nikdy postavit, protože se uplatňuje vstupní napětí (možná by se to dalo zobecnit na impedance).
Jinak škoda, že jsem tam nemohl vrazit nějaký komplexnější signál s více harmonickými, než jenom jednu sinusovku, takže to je spíš takový odhad (není ta simulace tak reálná).
Samotnou tónovou clonu jsem měl z rezistoru 2kΩ a kondenzátoru 20nF. Při výpočtu mezní frekvence (fm=1/2*pi*R*C) mi vyšlo cca. 3987 Hz.
Když jsem si nasimuloval tón E (31Hz sinus - mluvíme pouze o zákl. kmitočtu, tu hodnotu jsem našel kdysi na fóru) při napětí 1V, změřil jsem hodnotu 3,9699 kHz. Při 2V 10,547 kHz, 3V 16,391 kHz, 0.9V 3,124kHz, 0,8V 2,094 kHz. V praxi by to znamenalo jiný sklon křivky (když si čím větší napětí nahradíme v praxi větším atttackem na struny, tak clona méně ořezává výšky).
To je ouplně vědecký pojednání. Ale dobrý je to,...akotát nevím o čem píšeš. 
Jednoduše řečeno mi vyšlo, že když budeš mít staženou clonu a budeš se víc opírat do strun, tak ta clona bude ubírat míň výšek než když bys hrál potichu, což mi přijde docela zvláštní. Možná blbost no, těžko říct, už je docela pozdě
jak asi funguje ta tónová clona v base jako v celku
já to zkouším tak, že stáhnu tónovou clonu a poslechnu si co z toho leze
já tomu nerozumím, ale řekl bych že pasivní tónovka je něco jako "otočnej" kondenzátor, filtr, jedná se o RC člen, kde je odpor měněn (to je ten potenciometr) .... aktivní tónovka funguje tak, že tam je baterkou napájenej zesilovač, tedy mnohem víc prvků a členů, spolu provázanejch a ten potenciometr ovlivňuje mnohem víc parametrů, resp. to má prostě jinej průběh, jiný křivky a jiný dopady na celej tok signálu obvodama ... elektrikář nechť mne ukamenují a zesměšní, případně po(o)praví
Predvčerom som odpojil tónovku, je to viac ucinkané, leze z toho viac výšok. Pre toho, kto chce výškovo-stredový punkový zvuk je to ideál.
Není tady nějakej fyzik, kterej by mi vysvětlil (laicky-naučněpopulárně
Odpovídám sice na sto let starý dotaz, ale myslím, že to nevadí.
Co se děje při použití tónové clony je hezky vidět na následujícím grafu. Je tam porovnaná klasická tónovka (vlevo) se speciální tónovkou ToneStyler (vpravo) od firmy Stellartone.
Jak je vidět, klasická tónová clona zasahuje nejen do části výšek, ale výrazně i do vyšších středů. Ten ToneStyler naopak bere hlavně výšky a to by se mi na Precisionu asi dost zamlouvalo, ale nedá se u nás sehnat a i tak stojí 125 $, což není zrovna málo. ToneStyler používá např. Garth Fielding, tady je moc pěkný prezentační video:
Podobně jako ToneStyler funguje na Markbassech ten jejich VLE filtr.
Podobně jako ToneStyler funguje na Markbassech ten jejich VLE filtr.
tak to abych si do basy an tonovku necpal
MartinXC napsal:Podobně jako ToneStyler funguje na Markbassech ten jejich VLE filtr.
tak to abych si do basy an tonovku necpal
No asi tak
- jestli zvučíš basu napřímo, tak se tónovka hodí.
- jeslti přes PA, tak ji vyhoď a zvukař tě jen pochválí, když mu pošleš ten nejostřejší zvuk dolů
Ale tónovka je nezaměnitelná právě tím, jak odřezává výšky/středy v křivce a tím mění charakteristiku zvuku nelineárně. Osobně uvažuju o tom si pohrát a zjistit, jestli by mělo význam dát přepínač na 2-3 různé kapacity kondenzátorů (spíš R-C členů) pro změnu toho ústředního kmitočtu (třeba 0,5-1-2 kHz).
prepinac na volby kmitoctu se pouziva celkem bezne - hlavne spis na stredni pasmo (zde se musi prepinat dve sekce R-C)
dival jsem se na ten ToneStyler - je to v podstate celkem bezna korekce - myslim ze by to slo udelat - jen to nejde udelat pasivne protoze takova strmost utlumu se da blbe dosahnout respektive by tam vychazely nechutne hodnoty soucastek
dival jsem se na ten ToneStyler - je to v podstate celkem bezna korekce - myslim ze by to slo udelat - jen to nejde udelat pasivne protoze takova strmost utlumu se da blbe dosahnout respektive by tam vychazely nechutne hodnoty soucastek
tonestyler je pasivní
No asi tak
sem to myslel tak ze stejne s tim VLE filtrem sem tam tocim tak kdyz to mam na aparatu tak to nemusim mit na base
jestli by mělo význam dát přepínač na 2-3 různé kapacity kondenzátorů (spíš R-C členů) pro změnu toho ústředního kmitočtu (třeba 0,5-1-2 kHz).
zrovna vcera sem si to googlil a procital po netu .. vesmes teda si s tim hraji hlavne kytaraci ale treba i n youtube je pekny video kd ma zapojenejch asi 12 ruzejch kondiku...
asi tam prdnu tu 0,1 na zkousku jinou sem doma nenasel ..
prepinac na volby kmitoctu se pouziva celkem bezne - hlavne spis na stredni pasmo (zde se musi prepinat dve sekce R-C)
btw ten ampegovej prepinac je na podobnem principu?? nebo je to neco sofistikovanejsiho ??
S kondíkem to chce maličko laborovat:
- podle hodnoty potenciometru
- snímače (nejen typ a vinutí ale i jeho poloha)
- a výsledného zvuku, co z toho leze
Zvuk stavím hlavně na kobylkovém snímači:
Na FJB FL mám poťáky 250k, Mexico singl snímače a kondík se mi zvukově nejvíc líbí 27k. (předchozí majitel tam měl 47k ale to dávalo strašný huhl)
Na FJB pražcovém je dtto, ale kondík 33k vyzní líp.
Na Preclovi (unikátní feritový snímač s obrovským výkonem) je poťák 250k a kondík 47k a řeže to docela dost.
Na Divě FL (Delano quadcoil) poťák 500k, kondenzátor 22k (tuším) - OK pro singl a paralel, ale při zapojení serial to řeže už docela dost, tady by to chtělo 15k odhaduju (proto moje úvaha o přepínání)
Kondenzátory obvykle zkouším od 47k (sametovější bez výšek) dolů k těm 22k (méně sametu, dostatek středů).
100k mi přijde ukrutně moc (na singl u kobylky to bude nepoužitelné, na humbucker u krku možná ještě jo).
RadekCX napsal:dival jsem se na ten ToneStyler - je to v podstate celkem bezna korekce - myslim ze by to slo udelat - jen to nejde udelat pasivne protoze takova strmost utlumu se da blbe dosahnout respektive by tam vychazely nechutne hodnoty soucastek
tonestyler je pasivní
hmmm jsem si to znova prepocital a vychazi mi to ted na utlum cca 6dB/oktava (nevim proc jsem z toho grafu minule odecetl 2x tolik) - coz opravdu lze zvladnout jednoduse pasivnima soucastkama - v podstate je to skokove preladitelna dolni propust
problem pasivniho provedeni je v tom, ze nejsou zajistene impedance - nejsou tam vstupni a vystupni buffery - takze pak je to samozrejme tak, ze jeden s i to chvali a druhej nadava ze to je na .... - nebo staci jen pichnout basu na jinej kabel nebo aparat
Dneska na mě vyběhlo tohle video:
https://www.youtube.com/watch?v=xXC2OFw-ih0
A natolik mě to oslovilo, že jsem hned do toho šel. Vybalil jsem pájku, vytáhl kondík 22 nF, přesně ten, co, mají i v tom videu, a který jsem měl doma, páč jsem ho dostal s nějakým koupeným CTS poťákem, a narval jsem ho do mého pětkového Precisionu místo originálu s 47 nF. Ten originál kondík je mimochodem takovej prťavej zoufalec nevzbuzující přílišnou důvěru.
od 47k (sametovější bez výšek) dolů k těm 22k (méně sametu, dostatek středů)
Souhlas, přesně tak to slyším, a proto chci těch 22 nF. Ten huhel, kdy se úplně stáhne tónovka při 47 nF jsem stejně nikdy nevyužil. Hodně mi teď ten zvuk se staženou tónovkou připomíná filtr, co mají třeba basy Wal nebo Aria Pro. Následuje moje ukázka. Basa Fender American Professional II Precision Bass V rovnou do zvukové karty, ukázky v pořadí: tónovka plně otevřená, tónovka na půlku, tónovka úplně zavřená.
Mám teď dva svitkové paralelně, cca. 40nF na Jazz Bassu a je to ok po celém průběhu potenciometru. 22nF nedávám asi nikde. 10nF je pro můj vkus málo, 100nF je příliš. 69nF na jasanovém precisionu s javorovým hmatníkem dělá efekty specijalne, docela zajímavé.
Otestoval jsem svitek vs. slída vs. keramika, rozdíl nepoznám.
Na 51p mam 100, to bere s vyskama i stredy. Na JB klasiku 47, to mi prijde takova fakt zlata stredni cesta. Oboje jsou teda Mod Oil capacitory. Ale bavi jak se takovejma drobnostna jako je vymena kondiku na upravovat zvuk.
Já mám 22 nF na jazz bassu a spokojenost. Mám to teda ještě v kombinaci 500k poťákama, takže je to celkově ostrej zvuk, ale můžu (pro mě) smyluplně využívat tónovku v celém rozsahu.
Otestoval jsem svitek vs. slída vs. keramika, rozdíl nepoznám.
To je stejný, jako testovat jestli pivo je lepší z pullitru s uchem nebo bez ucha Kondenzátor je v tomhle použití prakticky ideální součástka s neměnnými parametry, rozdíl je jen v technologii a dialektriku, což na chování v obvodu nemá vliv. Ale vyhnul bych se rozhodně keramice (velké tolerance hodnot, mikrofonní efekt).
A samozřejmě velký vliv na to jak clona funguje má i odpor potenciometrů, obě složky impedance snímače a impednce vstupu na zesilovači ( u pasivních nástrojů). Takže volit metodu pokus-omyl.
dialektriku
Dialektrikum je skvely nazev pro etno kapelu ze Slezska!
Ale vyhnul bych se rozhodně keramice (velké tolerance hodnot, mikrofonní efekt).
Muzes se prosim o tomto vice rozepsat? Ja to pri svem zkouseni do zvukovky nezaznamenal, coz je samozrejme nedostatecne testovani spojene s tim, ze jsem se na to vybec nezameril. Dik.
Muzes se prosim o tomto vice rozepsat?
Obecně je u technologie keramickejch kondíků trochu problém s přesností +- autobus, u těch čínskejch neznačkovejch je odchylka nezřídka v desítkách %. Mikrofonní efekt - stačí do daremnýho kondíku, kterej je v zesilovači na vstupu klepnout šroubovákem :-)
Chtěl bych sem vnést trochu světla 
.
Rozdíly mezi kodenzátory jsou nejen v tolerancích, ale také ve změně kapacity na teplotě a na přiloženém DC napětí a také mezi dielektriky. Keramické kodenzátory mají (kromě mikrofoničnosti díky technologii) nejhorší ztrátový činitel tg delta, který se následně podílí na zkreslení (zvýšením THD/N) nízkých frekvencí. Polypropyleny, svitky apod. jsou na tom daleko lépe (mám je celkem vyzkoušené v efektech, co jsem si testoval).
To, že se keramiky často používají v signálové cestě, je jenom z důvodů miniaturizace a nízké ceny.
Pro test si zkuste postavit nějaký jednoduchý efekt (buffer, fuzz) a na jeho vstupu vyzkoušejte různé druhy kondenzátorů (pokud máte multimetr s měřením kapacity, použijte ty kondenzátory, které jsou hodnotami blízko sebe, ať se vyhnete rozdílnému high-pass filtru).
V tónovce se přiznám jsem keramiky nezkoušel .
Díky. Já to vyzkoušel a nechal tam svitek, popř. dávám dva paralelně. Svitek jen kvůli doporučení. Slyšitelný rozdíl tam nebyl.
Chtěl bych sem vnést trochu světla .
Super postřehy. Dík.
Jen pár detailů, když už zabrušujeme.
Při konstrukci často keramiky používám nejen proto, že jsou malé a levné(to konkrétně u mě nehraje vůbec roli), ale protože mají delší životnost, jejich tepelná závislost je při správném použití snesitelná. Tepelně jsou sice ovlivnitelné více, ale zase tak rychle nedegradují. ESR a ESL je také lepší než u svitků. Keramiky dle mého patří tam, kde potřebuješ řešit malou kapacitu(pF-nF). Tebou zmíněné vstupní kondíky na fuzzu by měly být odhadem v řádu uF nebo stovky nF, tedy pro keramiku naprosto nevhodné použití, stejně jako tónovka(kde to ale dle mého tolik nevadí). THD+N je důsledkem špatného použití.
Samozřejmě, že je najedeme ledaskde jako filtrační např. na zdrojích a napájecích napětích, jako vazební nebo chraňCoulomb v signálové cestě, ale to už je většinou v levných obvodech levnějších nástrojů a aparátů. Kéž by špatná volba typu kapacitoru byla jedinou bolístkou masovek.
Chcete-li přispívat, musíte se přihlásit nebo projít procesem registrace.
Baskytara.com » Baskytara » Tonova clona??