Téma: TC Electronic Classic 450
TC Electronic je dánská firma založená v roce 1976, od začátku se zabejvali hlavně stavbou efektů- ať už pro kytaristy, zpěváky, studia. Teprve v posledních letech se pustili do basovejch záležitostí. Jejich filozofie je evidentně založená na jednoduchosti aparátů a orientaci na basáka- všechny prvky ve výbavě zesilovačů i boxů jsou řek bych dost užitečný. Další věcí je pak nízká hmotnost a kompaktnost.
Já se pokusim trochu popsat hlavu TC Classic 450, už nějakej pátek ji mám, používám doma, na zkouškách i na koncertech.
Na první pohled
Hlava zapadá do řady všech těch ultra kompaktních hlav (4kg, půdorys cca 30x30cm, vejška 6,5cm) , co ji však odlišuje od všech Markbassů, Genzů a Edenů, jsou použitý materiály. Celý tělo je jakoby "zabalený" do ocelovýho 4mm tlustýho plechu s matnou povrchovkou. Celý to působí opravdu robustně a nezničitelně. To celý je pak upravený do tvaru jakýsi nákupní tašky.
Všechny ovladací prvky důležitý pro live zvuk jsou seřazený v jedný řadě na přednim panelu(Gain, komp, 4 pásmovej EQ, tubetone, master). Zmínku zaslouží i tlačítko MUTE, dál pak diody značící zapnutí, práci kompresoru, gain clipping a zamutování.
Překvapit může umístění hlavního vypínače na zadní stranu. Tam je umístěnej i kombinovanej (speakon-jack) repro výstup, DI a efektová smyčka.
Zpracování je opravdu na plnej počet bodů, evidentně fakt nezáleží na zemi výroby, ale na kvalitě komponentů a kontrole kvality. Na spodním štítku je totiž napsáno Made in Thailand. Pár obrázků, jak vypadá TC zevnitř (i to totiž leccos napoví o schopnostech konstruktérů).
Práce se zesikem
Tady se snad ani není potřeba zbytečně rozepisovat- nejsou tu žádný kanály, předvolby, grafický eq a kdesicosi. Nastavíte gain, kterej má až podezřele velkej rozsah- třeba můj JB má dost slabej výspupní signál, na EBS HD350 jsem musel gainovat skoro nad 3/4, tady jsem bez problémů na začátku druhý třetiny. S nastavením pomáhá ledka ukazující clip.
Následuje kompresor, tzv. Spectracomp, kterej dle TC rozděluje signál na 3 pásma, každý pak komprimuje zvlášť. To známe třeba z Multicompu, žejo. S nastavením pomůže pět oranžovejch ledek, který stupňovitě signalizujou míru zapojení kompu do procesu.
Ekvalizér je 4 pásmovej, jeho parametry jsou (pro Tao-kany):
Bass Freq: 200 Hz
Bass Gain range: -24 dB to +15 dB
(Shelving type)
Low Mid Freq: 400 Hz
Low Mid Gain range: -24 dB to +15 dB
High Mid Freq: 800 Hz
High Mid Gain range: -24 dB to +15 dB
Treble Freq: 1600 Hz
Treble Gain range: -24 dB to +12 dB
(Shelving type)
Je vidět, že vejšky jsou posazený poměrně nízko. A u toho bych se trochu pozastavil- jednim ze specifik zvuku tohodle TCčka (a ještě RH450) je filtr, kterej ze zvuku řeže prakticky všechno nad 6kHz. Z toho samozřejmě plyne nějaká ta charakteristika zvuku a důvod, proč se zesik menuje Classic. Ale o tom pozdějc. Eq není nijak extra divokej, narozdíl třeba od Edenu, kde každej pikoradián otočení byl výrazně na zvuku znát, tady není třeba se bát vyzkoušet poťáky v celym rozsahu. Jednoduchost eq je zřejmá, pro někoho dostatek kontroly, pro eq geeky to bude určitě málo.
Tubetone je další zajímavou věcí. Tenhle knofl by měl simulovat chování celolampový hlavy. Na začátku dráhy zvuk jen lehce jakoby nakomprimuje, trochu zahladí špičky, pokračuje zašpiněním tónu až po overdrive v extrémních polohách. Já ho používám cca v jedný čtvrtině, někdy i víc, je to věc která není na sólo nějak moc zřejmá nebo krásná, ale třeba do rovný basy v blues se ta špína hodí jako parádní tmelivo.
Inženýři z TC ho, dle návodu, navrhovali tak, aby zohledňoval chování lamp jak v předzesilovači (čili ještě před eq), tak v koncovym stupni. V návodu je k tomu tenhle obrázek:
Master je jasnej.
DI má tlačidlo pro volbu pre/post pro zvukaře, efektová smyčka je umístěná těsně před koncovym stupněm a MUTE mutuje i DI výstup.
Jak to hraje
Jak už název Classic napovídá, tak se nebude jednat o nic extra moderního. Mně se ten zvuk fakt líbí, je hezky šťavnatej, má svůj charakter, s čistotou(neplíst se sterilitou) alá EBS nepočítejte. Moc se mi líbí zvuk na prsty, na slap, resp třeba na takovej ten Millerovskej funkověJB dokonalej zvuk si radši pořiďte EBSko, to se na tomhle nevykouzlí. Což ovšem neznamená, že TC neumí bejt pěkně rychlý a divoký- není to žádnej zastřenej zahuhlanej apec, to ani náhodou. Ono je to hodně daný filozofií TC, která byla, navzdory většině ostatním mikrovýrobcům, vytvořit spíš apec s "klasickym" zvukem, než něco zvukově neutrálního a moderního. Na Talkbassu rádi mluvěj o teplym, alá vintage SVT zvuku(a milion dalších přívlastků), něco na tom asi je. Ale je mi uplně jasný, že se nemusí líbit všem a právě proto se nechci pouštět do dalších prázdnejch zvukořečí, nedejbože porovnávaček s ostatníma zesikama. TC asi nemůžu přirovnat k žádnýmu ze zesů, který jsem měl. Tak třeba ty vejšky- i když se přidaj opravdu hodně, tak se nedá dostat na takovej ten (hnusnej 
) Fieldy zvuk. Čili agrese joo, ale zvuk, kterej známe například když uplně vyhulíme hornu, to ne.
Bohužel nemám nějakou větší zkušenost s Ampegama, který by mohly bejt charakterem relativně podobný. Je to takovej love/hate zesik- buď se to líbí nebo ne, protože možností změn zvuku, vzhledem k jednoduchýmu ovládání, není moc. Vyzkoušet předem!
D-Class a digiwatty
Motorem zesilovače jsou střeva z nějaký kalkulačky, čili nehledejte trafa a další vykopávky, hehe. Často se diskutuje o skutečnym výkonu digi zesilovačů. Tady můžete nechat pochybnosti stranou, TC na hlasitosti opravdu nešetřilo. Ať jsem hrál do 4 nebo 8 ohmů, vždycky jsem měl dostatečnou výkonovou rezervu, i při hodně dynamickym hraní. Stejnou zkušenost maj i lidi na TB, který subjektivně hodnotěj dosažitelnou hlasitost ještě trochu vejš než třeba u LittleMark dvojky.
Papírovej výkon je 450W do 4 ohm, 800W peak.
Celkovej dojem
Classica jsem kupoval použitýho někdy v Říjnu 2010. Od tý doby je ve zkušebně, beru ho na koncerty, občas domů, zatim jsem moc spokojenej. Splňuje všechno co od zesilovače očekávám- je to prcek, lehkej, výkonnej, jednoduchej a s charakterem, navíc jeho "klasickej" zvuk si moc pěkně rozumí s mejma klasickejma nástrojema. A hlavně, kvůli tomuhle všemu nemusim mít ve výbavě narvaný desetitisíce korun.
Dodatek - Classic, RH a Staccato
Na trhu jsou tři velice podobný zesilovače od tc, tak sem jako součást recenze přidám jejich rozdíly.
Co se nějakýho základního zvuku týče- je to stejný. Stejnej preamp, komp, konec, stejnej case. RH má navíc vychytávky- displej s ladičkou, přeladitelný pásma eq a hlavně 3 uživatelsky definovatelný a uložitelný nastavení. Čili tam můžete mít zvuk na prsty, slap a třeba zkreslenej. Vzádu pak má ještě nějakej digi výstup, výstup na sluchadla a na footswitch(kterej má sám o sobě displej s ladičkou, mute a volby těch 3 předvoleb). Takže prostě spousta blbostí, který pro někoho můžou bejt dar z nebes, pro jinýho přebytečný komplikace. Já bych třeba tu ladičku bral, předvolby už tolik ne.
Staccato je pak signovanej model, kterej je (krom nápisů a červený barvy) identickej s RH, ovšem s jednim podstatnym rozdílem- není tam ten filtr, o kterym sem mluvil nahoře. RHčku nepomůže ani parametrickej eq, protože základní frekvence vejšek je tam 1600Hz a de jí vytočit max na 6300Hz. U Staccata je základ 6300 a de jít až na 10k. Staccato má taky jiný tovární nastavení eq a jednotlivejch předvoleb.
Fotodokumentáž
, Cort Action V - vybiranej ocividne z hodne kusu protoze hraje jako dobytek.. a Hocke BG210
Tak nějak mám z toho automatického gainu obavy. 