Téma: Lakland Skyline Hollowbody
Lakland Skyline Hollowbody 2003
Rok výroby: 2003
Země původu: Korea
Cena: na Bass Central cca 1500 $
Popis
Další Daviďákova holka na testování. Nebo spíš kluk. Já mu říkám duťák.
Jedná se o jeden z prvních Skyline Hollowbody kousků vyrobených ještě v Korei. Dnes se vyrábí v Indonésii. Tělo a boky jsou z mahagonu, vrchní deska je javorová. Krk je javorový s hmatníkem z pau ferro, dnes se již dělá s palisandrem. Menzura je klasických 34". Na designu této basy se podílel Dan Lakin a Michael Tobias, o čemž svědčí i licenční poznámka na zadní straně hlavy. Tělo je opravdu kompletně duté, nicméně desky, ze kterých je složeno, nejsou tenké jako u akustických nástrojů, ale poměrně dost masívní, to aby bylo jak přichytit kobylku a i krk, který je šroubovaný. Navíc přední i zadní strana korpusu je klenutá. Lak na těle je zlatá metalíza uváděná pod označením shoreline gold. Na přední desce je "f" výřez vedoucí do dutiny nástroje. Lak na těle je dokonalý, ale chybička se vloudila právě v onom "f" výřezu. Samozřejmě toto je vidět jen velmi zblízka a jen pod určitým úhlem, ale my detailisté si toho prostě všimneme.
V konstrukci basy někde bude asi drobný zádrhel, protože u patky krku je lak lehce prasklý, a to na obou stranách krku.
Tento zádrhel evidentně bude systémová záležitost, protože se přesně stejná vada objevuje i na nových modelech. Na zmíněném Bass Centralu mají v současnosti rovnou dva různé kousky ve slevě právě kvůli této vadě. Je to samozřejmě drobnůstka, která na funkci nástroje nemá vliv.
Mechaniky jsou otevřené, ale odlehčené, vyrobené pod licencí firmy Hipshot. Horní plocha hlavy je ukrytá pod černým lesklým lakem opatřeným logem Lakland Skyline. Hlavice jako taková je ke krku dolepená. Toto dolepení je nejlépe vidět na další fotce a dost mě překvapilo, že se v části hlavy objevuje kousek z původního materiálu krku, tedy by se dalo říct, že je krk s hlavou ze tří částí (nepočítám hmatník).
Krk je ze zadní strany lakovaný matným lakem, nicméně ten je již používáním trochu vyleštěný. Šířka krku na nultém pražci je 41,3 mm a krk má příjemný profil a bezvadně mi okamžitě padl do ruky. Ořech, neboli nultý pražec, je z bílého plastu. Krk má 20 naprosto perfektně vyvedených tenkých nízkých pražců. Zpracování a začištění těch pražců je úžasně dokonalé a na sériové produkci se taková preciznost hned tak nevidí. Buď se na tu basu skoro nehrálo, což trošku odporuje mému závěru z evidentního vyhlazení laku krku od používání, nebo jsou pražce z nějaké extra tvrdé slitiny, protože nenesou žádné známky opotřebení a jsou i po těch letech blyštivě lesklé. Samozřejmě nevylučuji možné nedávné přepražcování nebo minimálně leštění v rámci údržby, protože i jinak je basa v perfektním stavu a předchozí majitel si ji asi opečovával. Poziční značky jsou z plastu smetanové barvy, a to i na boku hmatníku. Krk je přišroubován k tělu čtyřmi vruty. Štelování výztuhy krku je na hlavě ukryté pod dvouvrstvou plastovou krytkou v provedení white pearloid. Krytka by si zasloužila rozhodně přesnější usazení, jak je vidět, je trochu nakřivo vůči ořechu.
Kobylka je typický Lakland a umožňuje obvyklé štelování polohy ve dvou osách. Snímače jsou humbuckery od firmy Bartolini. Dnes se již používají snímače Chi-Sonic. Snímače je možné velmi pohodlně a spolehlivě výškově polohovat pomocí šroubků v kovových pouzdrech. Kam se na tento systém hrabou tradiční pružinky nebo věkem degradujícíc pěna. Zásuvka pro jack je na boku nástroje. Elektronika je pasívní, ovládacích prvků je šest. Pro každý snímač hlasitost a tónová clona, blíže ke krku je páčkový třípolohový přepínač snímačů, posledním dvoupolohovým přepínačem je rozepínání humbuckerů na singly. Současné modely přepnutí na singly neumožňují. To, že je tělo duté, je vidět po odendání zadního plastového krytu umožňujícímu přístup k elektronice. Kryt elektroniky je přichycen k tělu čtyřmi vruty, ale jak je vidět, jen tři vruty ve skutečnosti mohou funkci přichytávání splňovat, čtvrtý je polovinou mimo materiál těla, ve kterém má držet. Toto je docela odfláknuté.
Nástroj váží 4,1 kg a na řemenu sedí jak ulitý a nijak se nepřevažuje. Vyvážení vůbec nevadí duté tělo, ono je totiž o dost větší než tělo tradičních baskytar typu Jazz Bass nebo Precision.
Zvuk
Zvuk každému sedět nemusí. Nejedná se o nějak extra univerzální nástroj. Své uplatnění najde spíš ve tradičnější muzice typu swing, blues, rock'n'roll a podobně. Nástroj ladí a umožňuje nastavení pohodlného dohmatu. Zvuk jednotlivých strun je vyvážený po celém hmatníku. Následující ukázky byly pořízeny s niklovými hlazenými strunami Thomastik Infeld Jazz E-Bass a s plně otevřenými tónovými clonami. Hráno vždy nad aktivním snímačem, při zapojení obou snímačů pak mezi nimi. Nahrávky jsou jednotlivě normalizovány, takže z nahrávek není tolik slyšet rozdíl mezi singlem a humbuckerem, který má znatelně silnější výstup, což při nahrávání rovnou do zvukovky není tak znát, na aparátu je to rozdíl velký i v charakteru.
Nahrávka Money - hráno prsty - snímače v zapojení singl:
krkový snímač
oba snímače
kobylkový snímač
Nahrávka Money - hráno prsty - snímače v zapojení humbucker:
krkový snímač
oba snímače
kobylkový snímač
Velmi se mi zamlouval zvuk při hraní trsátkem na krkovém snímači v rozepnutém stavu na singl. Takže zde jsou bonusové nahrávky i všech ostatních kombinací. Omlouvám se za občasné přeznívající struny, trsátko není zrovna moje parketa a mám trochu problém s tlumením, tak mi to odpusťte, spotřeboval jsem na to i tak snad sto pokusů.
Nahrávka Rock'n'Roll - hráno trsátkem - snímače v zapojení singl:
krkový snímač
oba snímače
kobylkový snímač
Nahrávka Rock'n'Roll - hráno trsátkem - snímače v zapojení humbucker:
krkový snímač
oba snímače
kobylkový snímač
Celkem reprezentativní video.
http://www.youtube.com/watch?v=8KWTYrYnleA
Hodnocení
I přes drobné vady se jedná o velmi dobrý nástroj jak zpracováním, tak zvukem. Ne každému sedne, rozhodně to není nástroj univerzální, metalisti si ho asi nekoupí. Slap se na něj prakticky hrát nedá díky umístění snímačů, ale do vintage bandů je to nástroj ideální jak svým vzhledem, tak i zvukově. Použití hlazených strun můžu jen doporučit, to jen ještě umocní zvukový charakter nástroje.
Lakland Skyline Hollowbody 2010
Rok výroby: 2010
Země původu: Indonésie
Cena:
Popis, parametry, konstrukce
Výše už jeden kousek je, takže zkratkovitě. Vrchní deska javor, boky a zadek mahagon, červený lesklý transparentní lak s názvem Trans Burgundy.
Javorový krk, menzura 34", palisandrový hmatník, 20 pražců, černý lak na předku hlavy, lehké licenční Hipshot mechaniky.
Oproti výše zmíněnému kusu má už tento jednocívkové snímače Chi-Sonic. Předchozí majitel namontoval dvoupásmovou aktivní elektroniku East, takže ovladači je celková hlasitost, poměr snímačů, tónová clona s možností jejího vytažení, čímž se aktivní elektronika vyřadí. Korekce aktivní elektroniky mají zdvih a útlum, jsou v pásmu výšek a basů, nicméně aktivní elektronika East dovoluje pomocí interních přepínačů nastavit cokoli, například středy a jejich frekvenci a další parametry. Tónová clona je dostupná stále, tedy i v aktivním režimu.
Baskytara váží 4,2 kg a perfektně sedí na popruhu, nepřevažuje se.
Zvuk
Na baskytaře jsou nataženy hlazené struny GHS Precision Flats M3050 v tloušťkách 45-65-85-105. Hlazenky base sluší, zvuk je pěkně tučný, pevný, má ty správné středy tmelící kapelní zvuk. Snímače jsou zvukově variabilní, aktivní elektroniku bych oželel, ale může se hodit. Není-li uvedeno jinak, následující nahrávky jsou provedeny rovnou do zvukové karty, jen normalizovány, jinak ponechány bez úprav. Hráno vždy nad aktivním snímačem, v případě obou pak mezi nimi. Tónová clona plně otevřená, korekce aktivní elektroniky ve střední neutrální poloze.
"Povinné" nahrávky
Snímač u krku
Oba snímače
Snímač u kobylky
Bonusové nahrávky ve stejném pořadí jako výše
Ukázka s plně otevřenou tónovou clonou
Ukázka s tónovou clonou na polovinu
Nahrávka se simulací aparátu, kde bylo použito i zkreslení a hra slapem, která je sice díky překážejícímu snímači u krku nesnadná, ale ne nemožná.
Hodnocení
Perfektní zpracování, kvalitní materiály a hardware, skvělé vyvážení, výtečný zvuk. Nástroj svou koncepcí tedy není úplně univerzální, ale i tak se bude hodit do mnoha stylů.