mmikk

Reportáže z koncertů, recenze alb, mmikkův blog

Bude to „dajnamajt“? Nebo nuda? Každopádně jsou to AC/DC, chtě nechtě, jedna z největších rockových kapel světa, tudíž už jen proto je asi stojí za to vidět. Očekávání jsem vlastně velká neměl, jen sem doufal, aby mě to strhlo, protože nudit se 2 hodiny na vyprodaném koncertě by bylo peklo. Předtím jsem si ještě naplánoval vizitu do pražských hudebnin, v domnění, že vyzkouším spoustu aparátu a opravdu zjistím co mi sedí nejlépe, co chci a co potřebuji. Ano, jak naivní člověk umí být… U kokotů.cz jsem alespoň něco vyzkoušel. Pravda, moc toho tam neměli, ale aspoň jsem si udělal názor na úžasný high endový Edeny za desítky tisíc. Podle mě to moc nehrálo. Mini Markbass kombíčko s jednou dvanáctkou ale totálně rozsekalo. To teda hraje jak prase. Ale ta cena 26 tisíc je šílená. Stejně to všecko hraje podobně a rozdíly někdy i desítek tisíc tam rozhodně nejsou. To samý jako Fender… Mexico x USA. No ještě horší to však bylo v Music city. Je vidět, že krize na ně opravdu dolehla. Prodavačů po málu, zajímavého nic, ani dechové nástroje jsme tam nenalezli. Asi chci moc a nějak zapomínám, že jsem v Čechách. Nebo já nevím. Aspoň mám v aparátu jasno. Boxy zhotoví mistr Hocke!

No a jelikož jsme v Music city strávili tak 10 minut, namísto plánované alespoň hodiny, tak jsme se odebrali zkoumati O2 arénu zblízka. Čekal bych, že po takové době už to bude dodělané, ale ochoz na to tak zcela zatím nevypadá. Je tam však redakce Eurosportu, před kterou je televize se sedačkami. Díky bohu za to. Nepotřebovali jsme jak blázni stát u vchodu od rána. Stejně jsme do fronty zavítali poměrně brzy, vůkol hodiny páté odpolední. Dvakrát vedro tedy zrovna nebylo a nepříjemný studený vítr také příliš nepotěšil. Navíc vědomí, že demence vypukne až za hodinu a půl také nebylo příliš povzbudivé.

Copak ta tlačenice v úvodu při otevření dveří, na to jsem zvyklej a jinak to nejde, ale nechápu to stupidní prohledávání, které tak šíleně celý vstup brzdí. A pak najít, kudy se člověk dostane na plochu byl taky oříšek. Po oběhnutí půlky haly nám došlo, že to asi teda bude někde u vchodu. A taky že jo. CO mě velmi potěšilo byly ceny merchandise. Tričko za pětikilo, to je fakt luxus, když vzpomenu na Iron Maiden či Metallicu, kde se prodávaly za litr…

Na ploše prozatím narváno nebylo, takže jsme si vybrali luxusní místa kousíček od mola a též od podia vpředu. Výběr byl věru zdařilý. Ale to nás ještě čekaly dvě hodiny nudy do začátku AC/DC, což tedy má záda a nohy příliš netěšilo. V  dvacet hodin to odstartovali The Answer. Průměrný dobře zahraný rock. Hezký obal, uvnitř prázdno. Zaujaly mě snad jen občasné zajímavé rytmické změny a nádherné vlasy zpěváka. Ale jako žádný průser to nebyl, jako třeba onehdá před Maidnama, kdy vytrpět výplodek české agro scény Salamandru, mimochodem zvítězivší v hlasování diváků :-))) a  poté odporný stupidní a trapný rock od Lauren Harris, to byly těžké časy :) Ale to trošku nesouvisí…

No přesně s úderem deváté, se na plátně rozjel pekelný Rock N´ Roll Train. Vcelku zdařilé animované video nás uvádí do koncertu. Na konci se vlak vybourá a na podiu se objeví obří lokomotiva a přitom je odpálena nějaká ta pyrotechnika. Efektní úvod. Hlavně ten vlak byl naprosto úžasný, takže když zrovna byla trocha nudy, člověk se jím mohl kochat. Pánům to šlape báječně, o tom není sporu. Na svůj věk jsou stále vitální a snad si to hraní i užívají. Vepředu zanikal zpěv, ale v zadu v hale byl zvuk prý špičkový. Inu daň za luxusní místa. Na Briana jsme si mohli skoro sáhnout. Takhle blízko jsem na velikém koncertě už dlouho nebyl. Díky bohu za to tradiční molo, jinak by to zas bylo prasácky rozdělené na předražené stání u podia. I tak byl lístek pekelně drahý. Vály z nového alba se střídaly se starýma peckama a fanoušci byli u vytržení. Ale čekal jsem o dost lepší a vypjatější atmosféru. Má očekávání zjišťuji bývají často poněkud mimo realitu :) Vystoupení mě nedokázalo strhnout. Ne že by snad něco bylo špatně, kapela opravdu šlapala, vystoupení mělo všechny atributy koncertu AC/DC, ale já tuhle hudbu prostě neprožívám. Přijde mi obyčejná, prázdná. Je to dobré, ale uvnitř se neděje nic. Nepřichází žádné naplnění, žádný hlubší prožitek ani zážitek. Z mého pohledu to začalo být zajímavé až tak od Hells Bells, tam jakoby to dostalo větší šťávu. A najednou jsem byl schopen nechat se i chvílemi strhnout rychlejšími vypalovačkami jako třeba You shook me all night long. Při Whole Lotta Rosie samozřejmě došlo na nafukovací děvu, která si parádně zajezdila na mašině. Zábavné a opět výborně provedené. A hitovka T.N.T. na kterou jsem se těšil nejvíc přišla záhy. Celý základní set vyvrcholil tradičně skladbou Let there be rock. Tradičně příšerně a nudně nataženou Angusovým nezáživným sólem. Jeho už tak šíleně uječená kytara s pro mě ne zrovna pěkným zvukem byla ještě vytažena a to mi tedy opravdu rvalo uši. Hnus velebnosti. Přídavek obstarala klasika Highway to Hell a opravdu poslední, mohutnou palbou z děl doprovázená pecka For Those about to Rock We Saltue You. Na závěr strohé We salute you Czech a kapela možná již navždy mizí z pódia v Čechách.

Ano viděl jsem AC/DC. Jakožto rockový koncert to bylo výborné, ale bohužel tato hudba nepřináší nic víc. Vím, že to není jen o neustálém naplnění, ale prostě k vnitřní excitaci potřebuji více, zřejmě o dost více.

Úvod koncertu:

T.N.T.:

Unikátně přečteno: n/a× · Průměrná doba čtení: n/a · Ukončení: n/a %

Graf návštěvnosti za poslední týden · měsíc · rok.

Komentáře